Toto je téma, skrze které by se autor těchto řádků nerad dotkl osobního či náboženského přesvědčení kteréhokoliv z čtenářů. Pojďme si tedy říci, že následující řádky spíše shrnují, či obecně reprodukují, některé používané argumenty promýšlející vztah "víry" a soucitu se zvířaty. Jsou zde pouhým podnětem k dalšímu přemýšlení každého čtenáře.
Za prvé: Položme si bez předsudků otázku: Jak, kdy, kde, proč, a za jakých podmínek tento názor vznikl? Proč se zde pohled jednoho náboženství liší od názorů jiných náboženství? Co je "Pravda jednoho úhlu pohledu" a co je "Pravda obecná a univerzální"? Kde je dokonalá Pravda? Má být lidské vnímání duchovní skutečnosti neměnným stavem, či vývojem?
Za druhé: Do jaké míry je toto otázka konkrétního výkladu jednotlivců a určitých skupin? Které části duchovních textů máme vnímat doslovně, a které jako alegorii? Co když je biblické "pojídání beránka" skutečně jen příměrem-symbolem pro společnou cestu obětí. Co když "ryba" je symbol duchovních hodnot a poznání - vždyť symbolismus byl v židovské tradici silně zakořeněn. To by pak velmi měnilo pohled na tyto události...
Za třetí: Tak jako Bible v některých svých textech popisuje konzumaci masa, či zabíjení zvířat jako něco běžného a ospravedlnitelného, v jiných pasážích je pohlíženo na konzumaci masa jako na něco nikoliv nezbytného. Ať je to však v tomto ohledu v Bibli napsáno, původně myšleno, časem překládáno-vykládáno, a dnes chápáno, jakkoliv, nic to neubírá na krutosti a zbytečnosti zabíjet zvířata.
Za čtvrté: I přes častý stav, kdy se příslušníci křesťanských církví oddávají konzumaci masitých pokrmů, existovali a existují paralelně s tím členové církve i lidé a skupiny z necírkevních duchovních proudů, kteří maso odmítali a odmítají z duchovně-etických důvodů. Příkladů je vícero.
Za páté: Překladů a výkladů Písma existuje mnoho a vzájemně se liší. Když však pomineme všechny tyto názorové proudy, můžeme jít až "na dřeň věci" a zpříma si položit "hříšnou" otázku: Dovedeme si bez jakýchkoliv pochyb a s pocitem, že je tak vše v naprostém pořádku, představit Syna Božího, jak přistoupí k telátku, podřízne mu hrdlo, vykrví to nebohé stvoření, rozpáře jeho mrtvé tělo, vyvrhne z něj vnitřnosti a pak si například opeče nad ohněm srdce takového tvora? A kdyby chodil po Zemi dnes, podporoval by velkochovy, jatka, či vraždění zvířat pro kožichy?
A co když je vše kolem "dobra a zla" ještě poněkud jinak a my lidé ze svého "jednobodového" vnímání světa nevidíme skryté skutečnosti?
Za šesté: To, že nám dal Stvořitel "vládu" nad zvířaty, nemusíme chápat jako možnost pro jejich týrání či zabíjení na jatkách. Naopak - slovo "vláda" nesmíme zneužívat, ale snažit se ho chápat jako nesobecké opatrování zvířat, či ještě přesněji jako vědomé nevměšování se do jejich životů. Ocitujme opět Dr.Toma Regana: "Lidé musí být tak laskaví ke všem stvořením, jako byl Bůh, když je stvořil. Kdybychom dnes měli rádi zvířata jako lidé v Rajské Zahradě, nemohli bychom je jíst".
Za sedmé: Zdaleka ne všechna náboženství učí, že můžeme zabíjet zvířata. Tradiční hinduismus či džinismus nám vykládá důležitost nenásilí a vegetariánství. Taktéž některé větve budhismu, filozofové starého Řecka, nebo i chápání života některých přírodních národů (např.Landorňané) nás vedou tímto směrem. Nadto v současnosti existují nové duchovní a náboženské proudy, které mají neubližování, osvobození zvířat a vegetariánství jako jedny z hlavních bodů svého učení.
Za osmé: Je zajímavé pozorovat, jak například někteří členové křesťanských církví (a nejen jich) s "odhodlanou bojovností" obhajují jezení zvířat člověkem podle vzorů z Bible jako správné. Proč zrovna u tohoto bodu jsou takto horliví? Skoro to vypadá, jako by nehájili pouze "své Písmo", ale hlavně svou neovladatelnou chuť na pojídání mrtvých těl zvířat. Jsou však vždy takto horliví a především vlastním příkladem jdoucí i v obhajobě všech ostatních bodů Písma? Autor těchto řádků nechce vypadat zaujatě, proto dodává, že jednak sám ctí duchovní hodnoty, a jednak si je bolestně vědom své velké nedokonalosti. - Avšak úplně mlčet také není řešením.
Za deváté: Je pravdou, že mnohá náboženství dovolují svým stoupencům pojídat maso. Je ale také na druhou stranou pravda, že žádné náboženství přece nemůže zakázat svým stoupencům být vegetariány. K bezmasé stravě nás totiž dnes navíc vedou i důvody zdravotní, a velice zásadní důvod ke zřeknutí se konzumace masa, je důvod ekologický. Věznění zvířat doslova extrémně znečišťuje a zamořuje přírodu a ničí Bohem stvořenou (!) planetu Zemi - společný domov nás všech (viz. menu "Vegetariánství"). A co je naléhavou pravdou: kdo má rád děti, nebude jim zhoršovat budoucnost. Nebo děti nejsou pro věřící lid božím darem?
Za desáté: Argument, že zvíře není (prý narozdíl od člověka) nesmrtelnou duší, je pouze jedním názorem mezi mnoha. Různá náboženství učí naopak o nesmrtelnosti duší nejen lidí, ale i zvířat, rostlin, i planet. Pokud by však opravdu jedině lidé byli nesmrtelní a zvířata by skutečně měla vyměřen pouze čas tohoto jednoho pozemského života, rozhodně by to neznamenalo, že se k nim proto máme chovat zle. Naopak - to by nás zavazovalo, abychom jim tento jejich jediný život učinili právě proto co nejhezčím. Kdo z nás však někdy s otevřeným srdcem hleděl do očí krávy, psa, či kuřete, nebo jakéhokoliv zvířete, ten bezpečně ví, že ZVÍŘE JE STEJNOU DUŠÍ JAKO ČLOVĚK !! A ten také už žádné zvíře nikdy nesní!
Znovu závěrem připomínáme: toto jsou jen úvodní a stručné podněty k přemýšlení.
-ze-