Blíž ke zvířatům - blíže k duši

TIP: nové stránky o veganství a web ticháRadost.cz

Blíž ke zvířatům - blíže k duši

<<

 

Blíž ke zvířatům - blíže k duši

V televizi lze objevit část pořadů, pro něž lze říci, že kdo ji zcela vymýtil z bytu, vylil s vaničkou i to příslovečné dítě. Jsou pořady, u nihž lze to, že na ně čumí velká část národa, považovat za požehnání. Příkladem je Zázračná planeta od National Geografic, tentokrát zaměřená na otázku, zda se psi smějí a šimpanzi pláčí, jejíž první část vysílala ČT 2 minulý pátek.


      Dokumentů z přírody je poměrně dost a vřelé díky za ně. Všechny nás přibližují k vnímání detailů o živém bytí a tím i k osobnějšímu vztahu k němu. Tento pořad byl však přímo zaměřen na popularizaci otázky, zda zvířata prožívají emoce...Pro někoho jasná věc, pro někoho nepřípustný nesmysl.

Třeba moje máma, bývalá trempka a milovnice přírody, ale přesto - to samé, co u člověka nazýváme myšlením a citovým životem, jsou u zvířat pouhé nevědomé pudy, jakýsi zvířecí počítačový program, na nějž příslušní chlupáči a opeřenci reagují víceméně jako chemické sloučeniny..Nemám to mámě za zlé, byla tak prostě naučena, takové bylo většinové vnímání doby.


       Čím více však materialismus pokročil ve svém apelu na svůj vědecký nástroj, tím více se paradoxně blíží ke své "dematerializaci"..Ćím více vědecky sledujeme a poznáváme život zvířat, tím více objevujeme, že mají v jistých ohledech nejen velmi důmyslné myšlení,/na některé jejich grify by dnešní průměrný člověk v dané situaci sotva přišel/, ale také hluboký citový život, který si alespoň ve své intenzitě nezadá s naším. Vědecký rezultát dneška tedy jasně zní - zvířata MAJÍ emoce /..to je něco jako když církev snad až v 19.stol. dospěla k závěru, že černoši a indiáni jsou také lidé../. Co z toho vyplývá?

        Mám- li prožívat emoce, musím mít nejprve identitu, která je zažívá - tedy VĚDOMÍ. Ale právě vědomí sebe sama je zvířatům dodnes upíráno, v zoufalé snaze udržet alespoň jednu rovinu, totálně nás od zvířat odlišující a tedy nad ně vyvyšující. Je to pochopitelné. Celé věky zvířata vykořisťujeme ve svůj prospěch, a nemohu s klidem a  čistým svědomím vykořisťovat někoho, kdo je se mnou na stejné úrovni /pomiňme nyní, že na tom stojí celý společenský systém, v němž nyní žijeme/.

Ať už jde tedy o otroky či zvířata, museli být klasifikováni jako cosi nižšího, tedy oprávněně vykořisťovaného. Doba se ale mění, nevyhnutelnosti "použití" zvířat ubývá a tím se uvolňuje také prostor k jejich skutečnému poznávání a přiznání jim jejich přirozeného postavení. Ale co to vědomí?


           Všechny výzkumy v oblasti emocí, citového života u zvířat, směřují k jeho potvrzení, jakkoliv se to příslušní vědci bojí říct "na plnou hubu". Přiznání vědomí znamená  nutnost přiznání mnohem širších práv, a jelikož přecejen stále zvířata potřebujeme ke konzumaci, pokusům a zábavě, ani trochu se nám do toho nechce......


            Ale zpět k pořadu. Ten dokonce prokázal, že zvířata mají fantazii, například pod neživým předmětem si představují živou bytost a tak si s ní hrají. Znamená to nejen to, že si uvědomu jí sama sebe, ale že se dokonce, tak jako aspoň občas my, dokážou vciťovat do osobnosti, povahy druhých, vnějších bytostí, a tím tedy hodnotit svět kolem sebe, tedy realitu, mnohem kompexněji, než jsme dosud byli ochotni připustit. Zde už lze o mechanických pudech mluvit jen s rizikem obrovské ostudy...Zkrátka, pořad prokázal, že psi se skutečně smějí, /dokonce i potkani, navyklí na lechtání na břiše/, šimpanzi skutečně pláčí,  a tak dále a dále....


            A důsledky? Čím více si toho budeme jako lidstvo vědomi, tím méně budeme schopni /nebudeme-li se chtít stát skutečnými démony/ zvířata zneužívat, týrat, zabíjet, ponižovat - dokonce i jíst. Sníst někoho, jehož citový život důvěrně známe, je mnohem nesnadnější, než prostě zhltnout nějakou anonymní flákotu z plastového tácku v hypermarketu /..brrrrrr, ještě že už jsem 25 let vegetariánem..../


              Tak daleko v důsledcích však pořad nedošel. Dal si dobrý pozor, aby citově vykreslil pouze zvířata v přírodě, kde s nimi i my soucítíme, ale v žádném případě zvířata, jimž jsme vypálili cejch "hospodářská", a která mají tu smůlu, že pro náš jazyk jim vědomí a city  ještě dlouho přiznány nebudou.  Ale kdo ví, co přinese druhý díl pořadu? Kdo chce, nalaďte proto ČT 2, tuším, opět tento pátek ve 20 hodin.......              Karel z Ráje

<<