Předjímat Boží království -aneb- Katolický kněz hovoří o vegetariánství

TIP: vícejazyčný blog o veganství: vegan21.org

Předjímat Boží království -aneb- Katolický kněz hovoří o vegetariánství

<<

S laskavým svolením autora textu P. RNDr. Matúše Kociana PhD., administrátora v Českém Brodě, rektora Duchovní správy předkládáme úryvek z rozhovoru, za který děkujeme:

 

Tazatelka: Setkala jsem se s názorem, že když věřící člověk je vegetarián, není asi tak "úplně" věřící. Je to pravda? Může být nějaké vymezení jídelníčku proti křesťanské víře?

 

RNDR. Matúš Kocian PhD.: Mluvit o vegetariánství v zemi tučných zabijaček, tlačenek, prejtů, gulášků a jitrniček, je vždycky tak trochu jako píchnout do vosího hnízda. Milovníci masa vám hned snesou spoustu argumentů ve prospěch masné stravy, jen aby se v ní nemuseli omezovat. U křesťanů často ještě padne argument navíc, a sice to, že vegetariánství „zapáchá“ východními směry, a že je tedy neslučitelné s křesťanstvím.

Především musíme odlišovat vegetariánství chápané jako zdravá výživa, od vegetariánství s duchovním rozměrem. To první má co dělat s moderním „náboženstvím“ wellness , s pěstováním kultu zdraví a těla. Je tedy motivováno čistě sobecky, a proto může jen stěží mít něco společného s křesťanstvím. Avšak to druhé, to je něco jiného. To je vyjádřením životního postoje, který upřednostňuje nenásilí, nezabíjení druhých tvorů. Je tedy formou ušlechtilé askeze, a jako takové nemůže být s křesťanstvím v rozporu.

V novém zákoně najdeme více pasáží, které naznačují, že křesťan může jíst maso (např. Sk 10,9-16). Jejich hlavním smyslem není nabádat křesťany k tomu, aby jedli bez rozlišování cokoli, ale vymezit se vůči židovství a jeho strávním předpisům. Pro křesťana neexistují čisté nebo nečisté pokrmy. Pro křesťana má být všechno čisté. Tím se však neříká, že maso je potravou křesťanů. Říká se pouze to, že křesťan už nesmí být sešněrován dřívějšími židovskými předpisy, má žít v dokonalé svobodě. Žít ve svobodě je ovšem náročné na rozlišování. Sv. Pavel píše, že všechno je mi dovoleno, ale ne všechno prospívá (Řím 10,23).

V křesťanské tradici je kupodivu vegetariánství, resp. půst od masa, silně zakořeněno. Některé mnišské řády, např. kartuziáni, jsou čistě vegetariánské. Maso dříve nebylo tak dostupné jako dnes, a proto půst od něj byl vyjádřením chudoby, odřeknutí si něčeho dobrého a cenného, solidarity s těmi, kteří na to nemají.

Pro mnohé osobnosti, které byly vegetariáni, např. Leonardo da Vinci, byl hlavním důvodem soucit a solidarita se zvířaty, s cítícími tvory, kteří musí umírat, často za velmi drastických podmínek, jen abych se já mohl najíst. Ano, v přírodě to tak také funguje, že jeden požírá druhého, ale snad právě proto jsme lidmi, se svoji vnitřní svobodou, že jako jediní z tvorstva se nemusíme řídit přírodní nutností a můžeme se rozhodnout jinak. V dnešní době masného průmyslu, velkochovů a jatek, je maso levnější a dostupnější než cokoli jiného. Každý by si měl sám odpovědět, co tradičním půstem od masa na Popeleční středu, Velký pátek, popřípadě každý pátek, vlastně vyjadřuje.

Ať už se masa dokážeme či nedokážeme vzdát, měli bychom přiznat, aniž bychom chtěli „nadržovat“ vegetariánům, že bezmasá strava je duchovně dokonalejší. V Božím království nebude už žádné násilí ani zabíjení (Iz 11,6-9; Mdr 1,13-15). Křesťan má toto Boží království předjímat už tady a teď. Může se tedy rozhodnout být vegetariánem ze solidarity k trpícímu stvoření a na kvalitě jeho křesťanského života to rozhodně nic neubere.

<<