Deratizace

TIP: vícejazyčný blog o veganství: vegan21.org

Deratizace

<<

 

A opět jedno kontroverzní téma - deratizace! A navíc téma, kterým se ani většina ochránců zvířat vlastně vůbec nezabývá. Cit v nás je však tou hnací silou, která nás nutí pokládat si otázky po zmírnění bolesti těchto tvorů a hledat na ně poctivě, když ne absolutní a definitivní, pak alespoň částečné a postupné ospovědi.

 

Proč se krysy či potkani musí hubit deratizací? Jistě proto, že jsou přemnožení a tím i nebezpeční (například v přenosu infekcí a podobně..). Proč a kde jsou ale přemnožení? Nejvíce ve velkých městech. A v těchto městech podporuje jejich přemnožení nepřirozený způsob života lidí. Civilizační způsob života zde umožňuje hlodavcům se nejen množit, ale i přemnožovat. Naše civilizace natolik plýtvá zdroji a potravou, že pro to vytváří potkanům ideální podmínky. V kontejnerech a popelnicích s odpadky, v kanalizacích, na skládkách a všude jinde v různých částech světa se povalují tisíce tun vyhozeného jídla každoročně. Rovněž špatně zabezpečené sklady s potravinami a podobně zapřičiňují že se potkani mohou přemnožovat.

 

Na vině je zde z velké části opět člověk. A pouze člověk může změnit situaci, byť třeba pouze částečně. Neplýtvejme zdroji, neplýtvejme potravinami, nevyhazujme je zbytečně. Pak se potkani přirozeně přestanou přemnožovat a nebude jich muset tolik umírat při deratizaci.

 

Popřemýšlejme i nad možností umísťování pachových či zvukových zařízení poblíž lidských obydlí a nepřírodních zdrojů potravy. Pokud by takováto zařízení mohla odradit potkany od přibližování se k lidským příbytkům, nebudou tolik přesyceni a tím pádem se zákonitě nebudou tolik množit.

 

Alespoň v některých případech (byť si autor tohoto textu uvědomuje složitost a nákladnost takových projektů) by se snad dalo reálně uvažovat o bezbolestném odchytu potkanů do humánních pastí (nezabijí, neporaní), jejich následné kastraci, nebo převozu na místa, kde nebudou tak ideální podmínky pro přemnožování. Zvážit snad lze i vývoj prostředků způsobujcích neplodnost hlodavců.

 

 

Jiná je pak situace, kdy v soukromém obydlí žije jeden potkan nebo jedna malá skupinka. Zde již plně záleží na individuální ochotě a možnostech jednotlivců, jak budou vůči potkanům postupovat. Zmíněny byly humánní pasti, též lze promýšlet možnost utěsnění všech prostor s potravinami atd. Jsou známy i případy našich moudrých předků, kteří dokázaly potkany na svém pozemku tolerovat způsobem, že jim v přiměřené míře sypali na konkrétní místo malé množství potravy. Šlo o jakousi "dohodu" mezi člověkem a zvířetem, které nedostalo nikdy tak málo jídla, aby pošlo hlady, ale nikdy ani tak moc, aby se mohlo začít přemnožovat. Jídlo se někdy postupně "servírovalo" dál a dál od domu, čímž se potkan uvykl dodržovat uctivou vzdálenost od domu.

 

 

Někomu možná přijde poněkud přehnané zastávat se potkanů, ale smažeme-li ze své mysli zaběhnuté předsudky, uvidíme jak je potkan krásné zvíře, uvidíme, že i on se -tak jako my- narodil do tohoto světa a prostě chce žít a přežít. Potkan je velice inteligentní zvířátko. Některé druhy potkanů, příbuzní těch divokých, když jsou vychováváni od malička člověkem, rozumí mnohému a dokáží viditelně projevovat přátelství člověku. Chodí si sami pro pohlazení, jsou vděční za teplo a jídlo v mističce.

 

Pokud by někdo přesto všechno chtěl potkany pouze a jenom zavrhovat, nechť sám zváží svou vlastní užitečnost a užitečnost lidstva. I potkan přeci cítí bolest. Potkani jsou chytří a proto jim deratizéři někdy nedávají jed který by je usmrtil rychle a tudíž bez trápení - ostatní druzi by to zpozorovali a otrávenou potravu by pak už nesnědli. Proto jsou hubeni tak, že jed působí až po delší době od požití a navíc zvíře umírá běžně několik dnů - často na vnitřní krvácení a na postupné a bolestivé selhávání orgánů v těle.

 

Proto pokud můžeme, hledejme cesty ke zmírňování bolesti kde jen trochu lze. Kdo z vás má chuť a potenciál, může se o tuto oblast začít zajímat do hloubek a souvislostí a zařadit i tento druh do sféry ochrany zvířat, byť s jistými těžkostmi a třebas jen krůček po krůčku. Byla by to bohulibá věc.

 

Samozřejmě podobná situace je i u myší a jiných hlodavců.

-ze-

<<