Neodsuzujme a nebuďme negativisté

TIP: nové stránky o veganství a web ticháRadost.cz

Neodsuzujme a nebuďme negativisté

<<

 
Položme si otázku: "Proč mají různí lidé různou intenzitu soucitu se zvířaty? Proč je u jednoho člověka tento soucit přirozenou vlastností, kdežto u jiného téměř chybí?" Budeme-li pátrat opravdu upřímně po prvotní příčině této skutečnosti, nutně se dostaneme k filozofii či metafyzice. Nám ale nyní postačí si uvědomit, že jsme-li skutečně soucitní, pak je naše schopnost empatie zaměřena nejen vyděleně na zvířata, ale i na rostliny, planetu Zemi, a samozřejmě i na všechny lidi bez rozdílu. Ti lidé, kteří se nám jeví jako bez soucitu, jsou možná málo soucitní právě z nedostatku projevu soucitu od ostatních lidí. Neznáme dokonale celé příběhy všech lidí, proto nikdy nikoho neodsuzujme.
   
Odsuzování jiných lidí za jejich "nesoucítění se zvířaty" je totiž svým způsobem opakem soucítění, a proto vězme, že nenávist vůči těm, o kterých si myslíme, že trápí nebo neochraňují zvířata, nepomůže ani zvířatům, ani nám, kteří je chráníme. Nepomůže však ani vytvořit možnost pro změnu lidí, kteří zvířata  vědomě či nevědomě týrají. Upřímná, bytostná, trvalá a radostná změna k lepšímu, musí jít z nitra člověka, nikoli být prováděna pouze navenek a ze strachu před trestem či odsudkem. Jistěže musí mít společnost daná pravidla pro život, aby se na světě ve vší té rozdílnosti vůbec dalo žít, ale všechna tato  pravidla jsou jenom vnějším projevem toho, co máme každý z nás zažito v sobě. Lidský právní systém a zákony, to je vlastně výsledek součtu průměrné morální úrovně lidstva, či jednotlivých národů.
   
Neodsuzování tedy neznamená, že ten, kdo překročí dané meze, nemá nést následky. Jde spíše o to, že člověk, který žije v určité mentální názorové setrvačnosti většinové společnosti,  a je konfrontován s myšlenkou, že i zvířata mají mít svá práva, se může při nevhodném předložení tohoto názoru ze strany "ochránců zvířat" spíše "zablokovat", cítit se "pod tlakem", a žít si nakonec dál "po staru", možná  ještě "umíněněji" než dřív.
   
Vyrukujeme-li na někoho z čista jasna s heslem "Maso je vražda!", můžeme čekat častěji neúspěch, než přijetí. Pokud však někoho bez odsudků a v přátelském ovzduší pozveme čas od času na chutný vegetariánský oběd ,aniž bychom mu naši filozofii předkládali pokud se na ní host sám neptá, bude naše úsilí vidět za delší dobu, ale bude častěji trvalé. A i kdyby se nám nepovedlo takto naše blízké přesvědčit na svou stranu, respektive na stranu trpících zvířat, budeme v očích nevegetariánů alespoň těmi, o kterých budou dobře smýšlet a mluvit, což je důležité. Jisté je, že nemůžeme oddělit část života na tu, se kterou soucítíme, a na tu, se kterou nikoliv. Soucit v lidech, kteří jsou nesoucitní, může probudit opět jenom soucit. Většina lidí snad ale není nesoucitných - u svého řízku si zkrátka v zajetí nevědomosti skutečně nejsou vědomi toho, co dělají.
 

Nebuďme tedy negativisty, kteří budou jen a jen kritizovat "masojedlíky" a ukazovat pouze a neustále na to, co je špatně. Lidé totiž často ani příliš nevnímají naše argumenty, jako spíše to, jak příjemně či nepříjemně jsou tyto argumenty podávány. To je většinou rozhodujícím faktorem pro jejich další rozhodnutí!!

-ze-

<<