Základní výklad toho, co je vegetariánství, je popsán v předešlých odpovědích. Je ale pravdou, že existuje více variant, názorů a stylů, které jsou variantami vegetariánství a často spíše samostatnými směry. Zkusme si načrtnout ty základní:
-Lakto-ovo-vegetariánství: strava rostlinná, s určitým množstvím vajec, mléka a mléčných výrobků. (lakto-mléko, ovo-vajíčko)
-Lakto-vegetariánství: rostlinná strava s mléčnými produkty.
-Ovo-vegetariánství: rostlinná strava a vajíčka.
-Veganství: čistě rostlinná strava, tedy bez vajec, mléka a výrobků z něj, i bez medu. Kulturní styl bez jakéhokoliv zneužívání zvířat. (Vegan - od r.1944, zkratka z vegetarian).
-Vitariánství: rostlinná strava tepelně neupravovaná. (Vita-z latinského život, živé). Někdy též "raw-food".
-Fruitariánství: pojídání pouze ovoce, případně plodové zeleniny, ořechů a semen. (Fruit-ovoce).
Některé z těchto směrů (vegani, vitariáni) však sebe sama vnímají jako samostatné filozofie, nikoliv pouze jako odnož vegetariánství - což je naprosto v pořádku a hodné respektu.
Mnozí praktikující připojují k těmto životním stylům navíc i odmítání oděvů, bot a doplňků z kožešin a kůže, odmítání produktů laboratorně testovaných na zvířatech (např.kosmetiku), nenavštěvování cirkusů se zvířaty a podobně.
Mimo zmíněné stravovací styly existuje např. i bezmasá makrobiotika, mazdaznan, a mnoho dalších. Někdy se u lidí, kteří jedí z masa pouze ryby či drůbež, setkáváme s označením "semi-vegetarián" či "pesco-vegetariáni", což je ovšem logicky nesprávný výraz, který někdy svou nepřesností uvádí veřejnost v omyl, že vegetariáni jedí mrtvé ryby či kuřata a podobně.
Je jisté, že i uvedená vysvětlení mají své další odstíny a výklady. Není ale tolik důležité zabývat se množstvím pojmů - důležité je pěstovat krok za krokem soucit s našimi zvířecími přáteli. Zde se budeme zabývat klasickým vegetariánstvím a veganstvím, které je ještě etičtější než vegetariánství. Tyto filozofie nám mimo jiné mohou otevřít dveře k novým, možná dosud netušeným oblastem života.
-ze-